Musica da camera Brno | VÁŽNĚ-NEVÁŽNĚ - CD

Doporučujeme
Výrobce
MdcB
Katalogové číslo
MdcB002
Dostupnost
Skladem 20 ks
(dostupné do 1 dne)
200 Kč

Popis produktu

Účinkující:
vokální ansámbl Musica da Camera Brno
umělečtí vedoucí: Martin Franze a Štěpán Policer

soprán:
Lenka Ďuricová (sóla: 10, 16, 20, 23)
Anna Jelínková (sóla: 10, 15, 16, 17, 18, 20, 22/mluvené slovo, 23)
Ivana Mikesková (sólo: 6)
Lucie Laubová
Martina Kirová

alt:
Marcela Wildová
Aneta Petrasová (sólo: 4)
Magdalena Slaná
Miroslava Kozáková (sóla: 6, 11, 15)
Michaela Žižková

tenor:
Zdeněk Matula (sóla: 4, 13, 15, 18, 23)
Tomáš Pavlík (sóla: 11, 18)
Martin Pavlík (sólo: 15)
Ondřej Pivoda

bas:
Martin Franze (sólo: 17)
Vít Starka
Štěpán Policer (sóla: 4, 5, 11, 15, 19, 22, 23/mluvené slovo)
Lukáš Sotolář
Petr Janovský (sóla: 13, 19/mluvené slovo)

řídí:
Martin Franze (1–6, 9–12, 14–24)
Štěpán Policer (7, 8, 13, 14)

Martin Mysliveček – kytara (1–6, 9)

Martin Franze jr. – mluvené slovo (18, 24)

Nahráno v refektáři bývalého premonstrátského kláštera v Brně-Zábrdovicích 6.–8. března 2009.
Hudební režie a střih: Petr Řezníček
Zvuková režie a mastering: Aleš Dvořák
Technická spolupráce: Jakub Hadraba
Grafika: Vít Starka
Vydavatel: občanské sdružení Musica da Camera Brno
Kontakt: www.mdcb.cz

Vokální ansámbl Musica da Camera Brno je součástí hudební scény od roku 1996. Cílem seskupení mladých muzikantů je nabídnout posluchačům zajímavé pohledy na komorní hudbu různých žánrů. Uměleckým vedoucím je od počátku Martin Franze; absolvent brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění. Na vedení ansámblu se aktuálně podílí Štěpán Policer. Častým spolupracovníkem je známý český kytarista Martin Mysliveček.
Soubor prošel mnoha proměnami obsazení až po současnou podobu vokálního ansámblu s 12 až 16 zpěváky. Od začátku činnosti se Musica da Camera Brno věnovala novým autorským projektům. V poslední době převažují v repertoáru původní aranžmá a skladby, které byly ansámblu věnovány. Kromě koncertní činnosti se soubor s úspěchem zúčastnil několika soutěží a natočil dva kompaktní disky. V letech 2006 a 2008 získal šest zlatých medailí na soutěži Mundi cantant v Olomouci. V roce 2008 byl jako jediný český sbor nominován do soutěže o absolutního vítěze festivalu. Zatím poslední ocenění (cenu diváků) získal v červenci 2008 na festivalu v belgickém Lieru.

Martin Franze je absolventem brněnské konzervatoře v oboru sólový zpěv a Janáčkovy akademie múzických umění v oboru dirigování sboru. V letech 1993–1997 byl členem Českého filharmonického sboru Brno a jako zpěvák i dirigent spolupracoval i s dalšími soubory. V roce 1996 založil ansámbl Musica da Camera Brno, jehož sbormistrem je doposud. Se souborem Musica da Camera Brno absolvoval doposud více než sto koncertů a natočil dva kompaktní disky. V letech 1997–2005 působil jako sbormistr smíšeného pěveckého sboru Virtuosi di Mikulov. Je spoluzakladatelem a byl dlouholetým dramaturgem mezinárodního festivalu pěveckých sborů Kampanila, který od roku 1999 každoročně probíhá v Mikulově.

Štěpán Policer je absolventem Hudební fakulty JAMU v Brně v oboru dirigování sboru (pedagog. vedení – doc. Josef Pančík) a studuje obor dirigování orchestru (pedagog. vedení – doc. Rostislav Hališka). Zároveň je posluchačem postgraduálního studia na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity se zaměřením na sbormistrovskou školu Josefa Veselky. Je sbormistrem pěveckého sboru Gaudeamus Brno, se kterým se s úspěchem zúčastnil několika soutěží a mnoha koncertů v ČR i zahraničí. Jako dirigent spolupracoval mimo jiné s Brněnským filharmonickým sborem, Severočeským filharmonickým sborem, Czech Virtuosi, Severočeskou filharmonií Teplice nebo Moravskou filharmonií Olomouc.

Martin Mysliveček po studiu na brněnské konzervatoři ve třídě prof. A. Sádlíka a na Vysoké hudební škole F. Liszta ve Weimaru strávil jeden rok studiem kytarové a loutnové hudby na Early Music Center v Londýně. Během studií získal významná mezinárodní ocenění na soutěžích v Markneukirchenu, Paříži a Caracasu. Spolupracoval s řadou předních českých instrumentalistů a souborů. Spolu s akordeonistou I. Kovalem založil trio v obsazení housle, kytara, akordeon. Pro toto obsazení vznikla řada původních skladeb českých i zahraničních autorů. Koncertní činnost zavedla M. Myslivečka kromě Evropy taktéž do Severní a Jižní Ameriky. Gramofonové a CD nahrávky pořídil M. Mysliveček pro firmy Supraphon, Panton, Hohner, Pehy, Studio Principium a pro různé rozhlasové stanice. V letech 1985–86 působil jako pedagog na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, od roku 1987 je řádným profesorem na Universitě pro hudbu a herecké umění ve Štýrském Hradci. Jako koncertní umělec i pedagogická osobnost je Martin Mysliveček zván na kurzy, festivaly a do porot mezinárodních soutěží. Je spoluzakladatelem České kytarové nadace a jednou z vůdčích osobností Mezinárodního kytarového festivalu v Mikulově.

Petr Janovský o svých aranžích

Na tomto CD uslyšíte známé melodie, které jsem přetvořil k obrazu svému a na míru temperamentu jednotlivých členů Musica da Camera Brno. Při výběru skladeb jsem sáhl do studnice písní lidových, písniček Jaroslava Ježka a znělek z Večerníčků.

První písničkou jsou Čerešničky – poučný příběh o namlouvání. Po veselém začátku zaflirtuje Lenka natolik asertivně, že ji sbor nakonec odmítne doprovázet. Tklivým sólem na ni naváže v mollové pasáži Anička, ale ani jí přirozený temperament nedá a vrací píseň do původního tempa a laškovné nálady. Chlapci z toho zmodulují a posléze za podpory celého ansámblu zvednou tóninu. Všichni společně se v závěru radují z vítězství žen nad muži.

Naproti tomu písnička Zaspala nevěsta popisuje smutný úděl nevěsty na slováckém statku. V aranži hraje hlavní roli především bohatá harmonie, inspirovaná jazzovými postupy.

Ne všechny slovenské frajárky mají ovšem tak těžký osud, jak dokazuje následující písnička A ja taka dzivočka. Začíná v rubatu sebejistým zpěvem dívek. Chlapci zpočátku jen otráveně přizvukují, ale brzy je děvčata svedou. S druhou slokou přichází svižné tempo a východoslovenský temperament. V třetí sloce už jsou všichni tak omámení, že každý hlas zpívá na jiný počet dob. Čertvíjak se nakonec vždycky sejdou. Dívky flirtování ještě vystupňují v koloraturní pasáži a celá skladba končí rozhodným „cingilingi bom“ v kaskádě a ve fortissimu.

Na uklidněnou pak zazní známá slovenská lidová Dobrú noc v podání mužské části ansámblu. Skladba začíná mírně v brumendu prázdnou kvintou, nad níž se vznáší Zdeňkův tenor s melodií. Pomalu se probírají i ostatní chlapci, aby se zkoncentrovali na harmonicky nejsložitější druhou sloku. Místy se v ní proplétá až sedm různých hlasů a akordy se střídají jako na běžícím pásu. Svou absolutní aranžérskou moc jsem projevil ve třetí sloce, v níž jsem si nadělil basové sólo. Ženská část posluchačů by jím měla být tak rozechvělá, že při následném brumendu a závěrečném unisonu pocítí příjemné mrazení.

Závěrečná písnička Bodaj by vás, vy mládenci nás vrací opět na začátek – k veselé a nepříliš komplikované hudbě plné radosti a nejen taneční vášně. Celá píseň se točí okolo věčného problému – rozdílného vztahu k tanci u mužů a žen. Kromě melancholického zvolnění ve střední části je celá skladba napsaná ve svižném, radostně adrenalinovém tempu.

Minicyklus písní Jaroslava Ježka začíná skladbou Nebe na zemi plnou životního optimismu. Pohodový začátek je jen úvodem do šlapajícího swingu s tenorovými sóly Martina a Zdeňka. Po nich radost ze života vyjádří všichni – ať už slovy Voskovce a Wericha, nebo vokalízou na optimistické slabiky pa puá buá ba, které imitují zvuk bigbandu. Těsně před závěrem zvolní tempo a drive Zdeněk s Aničkou, aby lépe vyzněl samotný konec skladby, který je holdem bigbandu Counta Basieho. Prostředním kouskem cyklu je investigativní melancholická píseň Klobouk ve křoví. Po klobouku se nejprve ptá Anička za tichého doprovodu mužského sboru. Vzbudí zvědavost i mezi ostatními členy ansámblu, kteří se v netradičních harmoniích zajímají o hlavu, která klobouk nosila. Lenka již ve svém sóle projevuje starost o celého majitele klobouku. Zvedá se hlasitost zpěvu a ansámbl moduluje do poslední sloky, v níž se stejně nikdo nic nedoví. Ježkovy písničky uzavírá bajka Ezop a brabenec o blahodárných účincích smíchu. Začátek tvoří vokalíza dixielandu (soprán – klarinet, alt – trubka, tenor – saxofon, baryton – trombón, bas – kontrabas), pak zazní „kytara“ doprovázející zpívajícího sbormistra. V roli mravence ho podpoří Anička, která bravurně zvládne i převtělení do trubky s dusítkem. Sbormistr se pak už jen diví tomu, že není mravenec. Na závěr celý ansámbl doporučuje posluchačům místo reptání smích.

Směs melodií z Večerníčků je kapitola sama pro sebe. Nejsou to v pravém smyslu slova aranže, neboť melodie, harmonie a forma písní byla pevně daná. Snažil jsem se o co nejvěrnější přepis pro sbor a capella. V originále hraje každou skladbu orchestr různého složení a kromě Macha a Šebestové a Jen počkej, zajíci! jsou všechny písně čistě instrumentální.
V Úvodní znělce stojí za pozornost zejména part Zdeňka (a na konci Aničky), zdařile suplujícího originální vibrafon. Pro zvědavce dodávám, že recitativ „dobrý večer“ a na konci cyklu samozřejmě ještě „dobrou noc“ má na svědomí sbormistrův syn Martínek. Bob a Bobek jsou nekomplikovanou veselou záležitostí, na jejímž konci se dohaduje Štěpán se mnou, kdože to má vlastně vstávat. V Pohádkách z mechu a kapradí je zase příležitost pro Lenku a Lucku v roli sólové trubky a ve druhé půli ještě pro Aničku v roli trylkujících houslí. Tenoři a barytoni si v Machovi a Šebestové střihli part Petra Nárožného, ovšem závěrečný bas Jiřího Šebestíka jsem musel převzít já. Následuje předěl, kde exceluje Štěpán v roli hafajícího Fíka a Ája Anička. Znělka z Maxipsa Fíka je vokalízou původního klavíru Petra Skoumala. Směs uzavírá zejména zralejším generacím dobře známá melodie z ruského seriálu Jen počkej, zající!, kde se na začátku opět ozve výtečně vyjící Štěpán. V této písni (která byla největším oříškem, jak aranžérským, tak pěveckým) stojí za povšimnutí především sólové koloraturní vstupy Zdeňka, Lenky a Aničky. V originále tento part hraje flétna a jakýsi dost divně znějící elektronický klavír. Závěrečná znělka už je jen malou třešničkou na pohádkovém dortu a já bych vám, vážení posluchači, společně s ní chtěl popřát dobrou náladu, ke které vám moje aranže snad alespoň trochu přispěly. A pokud jste si naše CD pustili v pozdních večerních hodinách, pak vám tedy přeji také krásnou dobrou noc.

Martin Franze o úpravách Písní k loutně Petra Ebena a písně Jana Nováka

Když začal náš vokální ansámbl spolupracovat s kytaristou Martinem Myslivečkem, hledali jsme repertoár pro sbor a kytaru. Dostupné literatury pro toto obsazení je však překvapivě málo. Proto jsem se rozhodl upravit některé písně z původních verzí pro sólový hlas a kytaru. Tak vznikaly postupně aranžmá šesti Písní k loutně a písně Tempus adest floridum s kytarovým doprovodem pozoruhodného českého skladatele Jana Nováka.

Písně k loutně Petra Ebena jsou výjimečným cyklem, který mohou interpretovat jak profesionální, tak amatérští zpěváci. Pokud jsou zpívány s citem a bez okázalosti, jsou bezesporu vítaným zpestřením a ozdobou každého koncertu. Úpravy všech písní cyklu spočívají pouze v rozšíření původních sólových vokálních partů o barvy smíšeného a mužského sboru. Původní melodika byla zachována a kytarový part (vyjma nepatrných zásahů) také. Stejně tak zůstal bez jakýchkoliv změn nápěv staré latinské písně Tempus adest floridum i kytarového doprovodu Jana Nováka. Kromě rozšíření harmonie je ve druhé sloce využito střídání sólových kvartetů jako kontrastu ke sboru tutti.

Rád bych poděkoval Martinu Myslivečkovi za spolupráci na mnoha koncertech, kde byly písně provedeny, a také za spolupráci při natáčení CD.


Všechny písně a skladby nahrané na CD (kromě skladeb Bohuslava Martinů) byly psány pro ansámbl Musica da Camera Brno, který je také uvedl v premiérách a mnoha reprízách na svých koncertech.



Název: VÁŽNĚ-NEVÁŽNĚ
Druh publikace: CD
Autor/intepret: Musica da camera Brno
Nakladatel/výrobce: MdcB

Obsah

Petr Eben (1929–2007)
PÍSNĚ K LOUTNĚ (pro smíšený sbor, sóla a kytaru upravil Martin Franze *1972)
1) Quand ce beau printemps
2) Milovánie bez vídánie
3) Jakž sem tě najprv poznal
4) Ach Gott, wie weh tut scheiden
5) I dare not ask
6) Stratilať sem milého

Bohuslav Martinů (1890–1959)

Zobrazit vše

ČTYŘI PÍSNĚ O Marii (výběr)
7) Zvěstování
8) Sen

Jan Novák (1921–1984)
9) TEMPUS ADEST FLORIDUM z cyklu Cantiones latinae
(pro smíšený sbor a kytaru upravil Martin Franze *1972)

Lidové písně (upravil Petr Janovský *1977)
10) Čerešničky (moravská lidová)
11) Zaspala nevěsta (moravská lidová)
12) A ja taka dzivočka (slovenská lidová)
13) Dobrú noc (slovenská lidová)
14) Bodaj by vás, vy mládenci (slovenská lidová)

Jaroslav Ježek (1906–1942) / Písně
(upravil Petr Janovský *1977)
15) Nebe na zemi
16) Klobouk ve křoví
17) Ezop a brabenec

Směs melodií z Večerníčků
(upravil Petr Janovský *1977)
18) Úvodní znělka
19) Bob a Bobek
20) Pohádky z mechu a kapradí
21) Mach a Šebestová
22) Maxipes Fík
23) Jen počkej, zajíci!
24) Závěrečná znělka